Historie TJ Sokol Brno II.
Založení sokolské jednoty "Tyrš" Brno II. Tato druhá sokolská župa v Brně vznikla z neshod mezi členstvem Sokola Brno I. Ustavující valná schůze se konala v hostinci u Aloise Poláka na Kobližné ulici č. 7. Založení této jednoty bylo ukvapené a bez náležitých příprav, nebylo vhodných míst pro cvičení ani dostatek způsobilých činovníků. Zvolený 1. starosta Jan Volejník volbu nepřijal, místo něj pak úřadoval místostarosta Hynek Machálek. Náčelníkem byl jmenován Robert Pukl a jednatelem Jan Koudelka. Tato sokolská župa nesla přídomek "ševcovská jednota" podle řemesla, které provozovala většina zakladatelů. Jednota "Tyrš" nebyla přijata do svazku sokolského. I navzdory tomu přijala odlišný kroj (kajda z tmavomodré látky s pěti čamarami, dlouhé kalhoty ze stejné látky, červená košile, lakový pás s monogramem a šedý plstěný klobouk s velkým perem, který byl později nahrazen sokolskou čapkou)
Pronájem prostor ke cvičení sokolské jednoty Tyrš Brno II v hostinci na Giskra-Strasse + Friedhofgasse (Giskrova + Hřbitovní) č.38. Tyto prostory byly pronajaty za roční nájemné 650 zlatých. Místnost byla 17 m dlouhá a 6 m široká, měla parketovou podlahu a plynové světlo. Zde začalo pravidelné cvičení sokolské jednoty Tyrš Brno II.
Podání žádosti o pronájem tržnice na Cejlu k tělocvičným účelům sokolské jednoty Tyrš Brno II Žádost byla městskou radou zamítnuta a zmíněná místnost byla přidělena turnerům.
Zahájení činnosti ženského odboru sokolské jednoty Tyrš Brno II Ženský odbor sokolské jednoty Tyrš Brno II zahájil svou činnost počtem 13 členek, cvičilo průměrně 9 žen za vedení náčelníka Hartiga.
První veřejné cvičení žen-sokolek v Brně V zahradě hostince na dnešní ulici Štefánikova 18. Cvičilo zde 30 mužů a celkem 12 žen ze sokolské jednoty Tyrš Brno II a 6 žen z Tišnova. Celková účast 93 členů v kroji.
Ustanovení ženského odboru jako samostatné složky sokolské jednoty Tyrš Brno II. Starostkou byla zvolena sestra Seidlová
Zahájení činnosti sokolské jednoty Tyrš Brno II v nových prostorách na Cejlu 115 v zahradní přístavbě. Zahradní přístavba měla rozměry 20 x 8 x 3,5 m. Později zde byla přistavěna poboční dřevěná místnost po celé délce budovy. Tento sál, který byl součástí hostince, byl osvětlován petrolejovými lampami. Později na náklad bratra Jana Hoška bylo zavedeno plynové osvětlení.
Přejmenování sokolské jednoty Tyrš Brno II na TJ Sokol Brno II.
Položení základního kamene k nové tělocvičně TJ Sokol Brno II Tato tělocvična byla dostavěna dne 4. 1. 1914 a už o deset dnů později mohlo dojít k prvnímu cvičení. Sál této tělocvičny měl rozměry 20 x 11 x 6 metrů, cvičenci zde měli rovněž k dispozici dvě šatny, sborovnu a sprchy. S příchodem 1. světové války se výbor dne 25. 8. 1914 rozhodl odevzdat svoji tělocvičnu ke zřízení vojenského lazaretu, čímž měla být uchráněna od poškození. Sál byl tehdy přeměněn na lazaret s 50 lůžky, spodní šatna na kuchyň, horní šatna na obvaziště a ze zadní byla udělána spižírna - muži tak docházeli do cvičení v Husovicích (později do Brna I), ženy pak do Židenic (později do Brna III). Tento stav trval až do konce války, kdy dne 15. 11. 1918 byl vojenský lazaret zrušen a tělocvična pak vrácena zpět jednotě. Ke konci roku 1919 jednota zakoupila pozemek za tělocvičnou o rozloze 5400 m² a tento prostor byl pak upraven na letní cvičiště. S přílivem velkého množství nových členů tělocvična již nevyhovovala, a tak následovala přístavba nových prostor (sál byl prodloužen o 4 metry, rozšířen rovněž o 4 metry a o galerii. Dále byl přistavěn menší přednáškový sál, sprchy, místnost pro nářadí, výborovna, sborovna a knihovna). Nově upravená tělocvična byla otevřena 10. a 11. října 1925.
V září 1910 zakoupila jednota dům na třídě Františka Josefa č.117, na jehož dvoře pak měla být postavena vlastní budova tělocvičny.